Po úspěšné realizaci výstavy Poklady Boskovicka ve výstavním prostoru
Národního muzea
v Lobkovickém paláci a výstavě Makety Codexu Gigas v Muzeu Boskovicka
chceme realizovat výrobu úplné makety Boskovické bible. Maketou
starého tisku v dobové knižní vazbě přiblížíme středověký bohatě
iluminovaný rukopis veřejnosti.
Tradiční sbírky paměťových institucí představují nesmírně bohatý zdroj
informací, avšak jejich zpřístupnění je většinou spjato s fyzickým
zpřístupněním originálu, což je významnou překážkou zejména v případě
unikátních dokumentů, jako jsou rukopisy a staré a vzácné tisky. Právě
proces digitalizace může napomoci k překonání této bariéry a tím k
podstatnému zlepšení přístupu k informačním zdrojům z celého světa. Na
digitalizaci navazující proces výroby úplné makety umožní návštěvníkům
výstav fyzický kontakt a možnost listovat si v jinak nedostupných
rukopisech s bohatým výtvarným doprovodem.
Bible boskovická je českou biblí překladu tzv. 2. redakce. Pochází
někdy z doby kolem roku 1415 (není datovaná), pravděpodobně z
prostředí Husova. Je psána novým diakritickým pravopisem. Boskovická
se této bibli říká proto, že na zápisu na foliu 534b stojí, že ji pan
Václav Černohorský z Boskovic v roce 1565 daroval svému úředníkovi
Heinrichu Reichenbochovi.Kromě samotných biblických knih obsahuje tato
bible před knihou Exodus Husův Menší výklad na desatero a před 1.
knihou Makabejskou krátký biblický prolog. Po textové stránce se jedná
o složeninu 1. a 2. redakce. Překlad 2. redakce se nachází převážně v
Knihách Samuelových a Královských, v knihách Paralopomenon a celý Nový
zákon. Je tak prvním samostatným svědkem nové, 2. redakce překladu. To
především proto, že 2. redakce českého překladu se týkala převážně
Nového zákona. Významné je svědectví třetího řeckého překladu žaltáře
a dodatků k němu. Existence tohoto nového, poetičtějšího a
rytmičtějšího překladu je dosvědčena již z Žaltáře poděbradského z
roku 1396 . Tentýž žaltář se objevuje i v Bibli hlaholské z roku 1416,
obsahuje ho Bible Mlynářčina a také Bible Bočkova.
Výzdoba této bible je velmi hodnotná, nebyla však nikdy dokončena, na
některých místech zůstaly jen podkresby. Patrně k opuštění díla došlo
po začátku husitských bouří v roce 1419.
Uchovává se ve vědecké knihovně v Olomouci.
Jedná se o kulturní památku České republiky
http://dig.vkol.cz/dig/miii3/index.htm
